PSÍ PSYCHOLOGICKÉ CENTRUM

Chování zvířat představuje určitý sled projevů, které ve svém celku slouží k zachování života jedince a celého živočišného druhu. Chování dělíme na vrozené a získané, které lze rozložit na sled prvků, tzv. aktivit. Čím je aktivita jednodušší a čím jednodušší je podnět, tím je možné snadněji rozlišit, zda jde o aktivitu vrozenou či získanou. Při výchově a výcviku psa do chování zvířete zasahujeme a pokoušíme se jej formovat tak, aby vyhovovalo nejen potřebám daného plemene, ale aby také sloužilo ku prospěchu člověka.

Budeme-li chovat zvíře tak, aby nemělo možnost se učit, mělo by jeho chování být určováno jen vrozenými formami. Například ucuknutí psa při přišlápnutí tlapky je jednoznačně reakce vrozená, usednutí na povel je reakce získaná (docíleno cílevědomým působením na psa), pronásledování a ulovení kořisti nebo sociální projevy jsou směsí reakcí vrozených a získaných (základní schéma je vrozené a jeho intenzita je ovlivněna zkušenostmi). Při vývoji mladého zvířete v izolaci a v prostředí chudém na vnější vlivy je dokonce do určité míry bráněno i fyzickému rozvoji nervové soustavy.

Zavře-li tedy majitel své štěně do kotce, pouhý výhled přes pletivo rozhodně nestačí ke zdárnému vývoji budoucího pracovního psa. Psi, kteří vyrůstali u nesvědomitého chovatele do čtyř až pěti měsíců uzavřeni v kotci, bez procházek a kontaktů s lidmi a jinými psy, jsou psychicky poškozeni. Štěňata, která si v tzv. kritickém období nevštípila obraz člověka, jako příslušníka vlastního druhu, budou ve vztazích k lidem stále plachá a nedůvěřivá. Štěňata vychovávána v prostředí chudém na vnější podněty, budou mít i poškozeny schopnosti učení (proto je tak nutné seznámit se při koupi psa důkladně s podmínkami, ve kterých žil).

Vrozené chování psa

Etogram psa představuje souhrn funkčních okruhů vrozeného chování psa. Mezi nejdůležitější okruhy patří: lovecké chování, obranné chování, sexuální chování a sociální chování.

Funkční okruh loveckého chování byl domestikací psa zasažen snad nejvíce. Nejenže je pes od útlého mládí ve svém loveckém chování ovlivňován (nemůže honit zvěř, nemůže si všímat domácí drůbeže apod.), ale už samotný dědičný základ loveckého chování je dlouhodobým šlechtěním zasažen. U některých plemen je lovecký pud silně utlumen, u některých je lovecké chování modifikováno (např. vystavování u ohařů, štvaní bez přiblížení ke kořisti u chrtů) nebo přesměrováno (specializace na pernatou zvěř).

Uvidí-li pes kořist, stane se pro něj podnětem, který spustí charakteristickou část instinktivního chování. Lovecké chování vyplívá ze zajištění potravy pro jedince i smečku. Tzv. myší skok je prvkem vrozeného chování psa. Je to naprosto jedinečná, a proto rozpoznatelná kombinace pohybů. Je dědičná, zvíře se ji nemusí učit a veškeré pohyby jsou při ní dokonale zkoordinovány. Skočí-li pes za kořistí, je jeho chování odpověď nebo jeho reakce na podnět působící z vnějšího světa.

Pro rozpoznání malé kořisti stačí pouze dva základní znaky: určitá velikost objektu a jeho pohyb směřující směrem od psa. Proto štěňata skáčou za tenisovými míčky. Míček sice odpovídá velikosti malé kořisti, ale proto, aby se za ním rozběhlo i malé nezkušené štěně, musí se kutálet směrem od psa. Pokud se míček kutálí směrem ke štěněti, které ještě nemělo příležitost si s míčkem pohrát, bude zmatené a skákat nebude. Obě základní vlastnosti malé kořisti musí působit společně. V tomto případě není míček v mozku psa okamžitě vyhodnocen jako objekt, který je možno lovit.

• Obranné chování se týká zejména teritoria. Naprostá většina psů bez ohledu na plemeno má silně zachovaný smysl pro obranu svého teritoria. I velmi drobný pes se proto zpravidla pokouší bránit své teritorium i proti podstatně většímu vetřelci.

• Sexuální chování směřuje k produkci potomků a tím k zachování rodu. Patří sem výběr partnera, páření a péče o mláďata. I do všech těchto činností psovi výrazně zasahuje člověk.

• Do funkčního okruhu sociálního chování patří veškeré projevy a aktivity, které upevňují a upravují vztahy a spolupráci uvnitř smečky.

Umění rozeznat a schopnost posoudit signály, které pes dává, je pro psovoda nesmírně důležité. I v případě, že pes slouží jako společník, jsou k bezkonfliktnímu soužití nutné základní znalosti projevů psa. Pokud má pes vykonávat často velice náročné činnosti, ke kterým směřuje výcvik a kvalitně spolupracovat se psovodem, musí vzájemný vztah psa a psovoda fungovat naprosto perfektně. Toho však bez znalosti sociálních projevů psa dosáhnout nelze.

Vojta Maurer / Psycholog psů, Dog Training&Dog Behavior Experts

( PPC 2001 - 2019 )

Starý Pelhřimov / Kraj Vysočina / Česká republika

Tel: 777 831 343
www.psipsycholog.cz

http://www.psiskola.net

Email: psychologpsu@gmail.com

TOPlist