Somatické příčiny abnormálního chování psa
Příčiny abnormálního chování psů nelze zjistit pouze pozorováním jejich jednotlivých konkrétních projevů. Štěká-li pes divoce na cizí psi a lidi, pokouše-li člověka, trhne-li sebou když se lekne, vyprázdní se v bytě, všechny projevy samy o sobě nic neprozradí o příčině tohoto 
chování.
Je možné, ale vůbec ne jisté, že když sebou pes trhne z podnětu silného hluku nebo se mu zježí srst, prožívá znovu strach, který v něm vyvolala dřívější událost. Je také možné, že jeho chování navenek svědčí o strachu, ale ve skutečnosti se nebojí: snad se jen mohl naučit simulovat projev tohoto jeho pocitu s dané události, aby upoutal na sebe pozornost ve svém okolí. Jednou se mohlo stát, že se pes lekl rány z bouřky a majitel ho začal chlácholit, hladit apod.
Lze teda připustit, že toto své chování produkuje schválně, aby si tak vynutil péči a pozornost, která je mu příjemná. Také je zcela možné, že toto chování nemá nic společného s majitelem psa. Může ho trápit sluchový orgán nebo nějaká další anomálie, která vlivem některých zvuků vyvolává např. jemu nepříjemnou bolest. A není vyloučeno, že problém má své kořeny zcela jinde. To je pak na behaviorálním odborníkovi nebo veterináři aby diagnostikoval psychické onemocnění psa.
Chceme-li zjisti příčinu nežádoucího chování psa, musíme brát v potaz dlouhou řadu činitelů: zdravotní stav psa, fyziologické hodnoty psa, jeho výživu, vrozené a rozvinuté instinkty a anomálie v chování psa, místo kde pes žije a jeho blízké okolí. Může se stát, že konkrétní příčinu ani nenalezneme, a proto bude mít náprava a terapie problémového chování psa charakter hledání a budeme v ní pokračovat krok za krokem.